O tom jsme se přesvědčili, když jsme se 24. dubna vypravili na exkurzi do úpravny vody na Bedřichově. Po příjezdu nás technik seznámil s podmínkami, které musíme při návštěvě dodržovat. A pak jsme se vydali do provozu. Byly to velké prostory s různými čistícími zařízeními, které zajišťují, aby se voda do vodovodních kohoutků obyvatel Liberecka dostávala co nejčistší a nejkvalitnější. Naše, jablonecké kohoutky zásobuje voda z přehrady na Smědavě, kde je take úpravna vody, ale menší. Dozvěděli jsme se, že spotřeba vody klesá a úpravna nemá
tolik práce, jako mívala, protože lidé s vodou šetří. Asi proto, že je stale dražší a dražší.
Úpravna vody je v provozu nonstop, ve dne i v noci tam jsou zaměstnanci, kteří ihned umí zasáhnout v případě havárie, třeba, kdyby se do vody dostaly nějaké nečistoty.
Na závěr exkurze jsme ještě šli do štoly, ale jen pár metrů. Na to jsme nebyli dobře oblečení, bylo tam mokro. Štola měří skoro 3 km, může se celá projít a končí v bedřichovské přehradě. Exkurze tam bývají, tak se třeba někdy vypravíme tam.
Po skončení prohlídky jsme si dali svačinu a šli pěšky až k janovské sklárně. Kousek jsme se svezli MHD, abychom dorazili včas na páteční oběd. Bylo to prima dopoledne.
24. 4. 2026 Dagmar Březinová
